|
|
Mediální výchova na 2. stupni základních škol z pohledu učitelů
Zuziaková, Markéta ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Römer, Lucie (oponent)
Bakalářská práce zabývá mediální výchovou, která patří mezi průřezová témata a musí být tak povinně zařazena do výuky během základního vzdělávání. Teoretická část práce zaměřuje základní definice koncepty související nejen s mediální výchovou, mediální pedagogikou a mediální gramotností. popsána současná role mediální výchovy jako průřezového tématu v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Praktická část prostřednictvím dotazníkového šetření ví na tři hlavní výzkumné otázky Do výzkumu se zapojili učitelé a ředitelé základních škol a nižších gymnázií. Cílem bylo zjistit, zda je mediální výchova do výuky vůbec začleňována, dále pak kterým způsobem se to děje a ve kterých předmětech.
|
|
|
Kompetenční model ředitele školy - soulad názorů ředitelů ZŠ a jejich zřizovatelů
Večeřa, Pavel ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Svobodová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce využívá kompetenční model ředitele školy a klade si za cíl zjistit a popsat, které dílčí kompetence a oblasti kompetencí jsou pro ředitele základních škol důležité, a zda jejich zřizovatelé tyto názory znají. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. První kapitola diplomové práce pojednává o kompetencích. Objasňuje vývoj tohoto termínu v českém prostředí a dále vymezuje jeho dvě základní roviny - kompetence jako pravomoc a kompetence jako soubor znalostí, dovedností, zkušeností apod. Druhá kapitola se věnuje kompetencím zřizovatelů a jejich vztahu k ředitelům základních škol. Jedná se o veřejné zřizovatele, kterými mohou být obce, svazky obcí nebo městské části. V této kapitole jsou objasňovány kompetence ve smyslu formální pravomoci/autority rozhodnout a nést odpovědnost v konkrétních případech. Třetí kapitola se zabývá kompetencemi ředitelů základních škol v obou uvedených rovinách. Předkládá také český kompetenční model ředitele školy, který je v několika částech komparován se zahraničními modely. Největší rozsah této kapitoly zaujímá analýza dílčích kompetencí a oblastí kompetencí jako pozorovatelného chování. Čtvrtá kapitola se věnuje kvantitativnímu výzkumu pomocí dotazníkového šetření mezi zřizovateli a řediteli základních škol. Shody a nesoulady v názorech jsou hlouběji...
|
|
|
Ředitelé málotřídních škol
Pechačová, Michaela ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Trunda, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá činností ředitelů málotřídních škol. Cílem práce je zkoumat oblasti činností ředitelů málotřídních škol v Ústeckém kraji. Na základě dotazníkového šetření byly zkoumané jednotlivé oblasti činností ředitelů a dále pak určitá specifika této cílové skupiny, která bývají pro jejich činnost příznačná. Výsledky ukázaly, že se ředitelé nejvíce věnují oblasti související s administrativní činností, dále pak oblasti pedagogického procesu, oblasti komunikace a ekonomické agendy. Administrativní činnost ředitelé hodnotí jako svou nejméně oblíbenou činnost. Pedagogický proces a zaměřenost na žáky je pro ředitele největší prioritou a zároveň oblastí, na kterou by si přáli mít více svého času. Byla zjištěná určitá specifika práce ředitelů málotřídních škol, za která lze považovat rodinné prostředí školy a blízký kontakt s učiteli, žáky i rodiči, dále pak specifické podmínky pro pedagogickou činnost ve třídách, určitá přepracovanost ředitelů a potřeba jejich všestrannosti.
|
|
|
Motivační faktory ovlivňující práci ředitelů ZUŠ
Kadeřábek, Antonín ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
V této práci jsem se zaměřil na motivaci ředitelů základních uměleckých škol v Karlovarském kraji. Cílem této práce je zjistit, které konkrétní faktory ovlivňují motivaci těchto ředitelů. Nejdříve jsem v práci definoval faktory, které dle odborné literatury a jiných výzkumů ovlivňují motivaci lidí. Poté jsem pomocí otázek v dotazníku zkoumal, jak jednotlivé faktory motivují ředitele základních uměleckých škol Karlovarského kraje. Zkoumáni byli všichni ředitelé v kraji. Získaná data byla zanalyzována pomocí statistických metod a následně interpretována. Na základě analýzy získaných dat jsem u jednotlivých faktorů zjistil, jak moc ovlivňují motivaci zkoumaných ředitelů. Významné nebo velmi významné působení na jejich motivaci bylo zjištěno celkem u 35 faktorů. Tyto výsledky byly také porovnány s jinými výzkumy, které zkoumaly podobný problém. Se čtyřmi výzkumy se výsledky převážně shodovaly a s jedním se rozcházely. Výsledky této práce rozšiřují empirická poznání v této oblasti. Mohou být využity jako podklady pro další výzkumy, mohou je využít ke své práci zřizovatelé základních uměleckých škol a také další instituce, které zasahují do práce ředitelů ZUŠ, aby jejich motivaci zlepšily.
|
|
|
Role zřizovatele v rozvoji českého školství
Špringlová, Martina ; Lisnerová, Romana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Primárním cílem závěrečné diplomové práce s názvem Role zřizovatele v rozvoji českého školství, je vyvození přínosu reformy veřejné správy na rozvoj českého školství. První teoretická část diplomové práce se snaží přiblížit vývoj českého školství a zároveň, zejména v druhé teoretické části, přibližuje problematiku rolí zřizovatelů a ředitelů škol v procesu proměny českého školství. Druhá teoretická část se specializuje na vymezení kompetencí ředitelů škol a zřizovatelů v souvislosti s reformou veřejné správy. Empirická část diplomové práce se zabývá otázkou, zda je možnou příčinou klesajících výsledků vzdělávání českých žáků v mezinárodním šetření PISA novela zákona o státní správě a samosprávě ve školství. První výzkumný předpoklad vychází ze skutečnosti, že právě od účinnosti novely tohoto zákona jsou zřizovatelé povinni zřizovat školy a školská zařízení pouze jako příspěvkové organizace. Tím mají školy kromě autonomie pedagogické rovněž autonomii ekonomickou, se kterou se pojí i nárůst kompetencí a odpovědnosti ředitelů škol jako statutárních orgánů příspěvkových organizací v neprospěch času potřebného k řízení pedagogického procesu. První výzkumný předpoklad zjišťuje, zda většina ředitelů základních škol vnímá rozsah kompetencí a odpovědnosti, které získali po reformě veřejné správy za faktor,...
|
|
|
Evakuace škol a školských zařízení pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami v Jihočeském kraji
PAVELKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou škol a školských zařízení z hlediska jejich připravenosti a informovanosti na evakuaci s dětmi, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami v Jihočeském kraji. Tato bakalářská práce posuzuje připravenost a informovanost jednotlivých škol. Práce je rozdělena na dvě části na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá převážně evakuací, která je součást našeho života a přináší vznik mimořádné události nebo krizové situace. Evakuace se týká všech věkových kategorii. Evakuace se člení z několika hledisek. Patří sem hledisko opatření, kam bychom zařadili plošnou a objektovou evakuaci. Dalším hlediskem je výběr osob, kterých se evakuace týká, tedy jde o všeobecnou a částečnou evakuaci. Evakuace se také dělí dle doby trvání a to na krátkodobou, dlouhodobou a vyvedení. Evakuace rozdělená dle hlediska způsobu realizace je řízená, samovolná a také sem patří samoevakuce. Do posledního rozdělení evakuace z hlediska ohrožení patří přímá a nepřímá evakuace. Dále se v práci zabývám plánováním evakuace. Rozebírám zde plán evakuace jako součást havarijního plánů kraje, dále se zde také věnuji plánování evakuace v zónách havarijního plánování. Pod kapitolou je i plán evakuace osob, jako nedílná součást vnějšího havarijního plánu, který se zpracovává pro jaderné zařízení nebo pracoviště IV. kategorie. Dalšími podkapitolami jsou plány evakuace organizací zpracovávajících vnitřní havarijní plán, plány evakuace v rámci povodňové ochrany a také plány evakuace u ostatních právnických a podnikajících fyzických osob. Velkou kapitolou v teoretické části bakalářské práce je vzdělávací soustava České republiky. Kde vycházím převážně ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv. "Školský zákon") a o změně dalších zákonů, v platném znění. Existují různé druhy škol. Mezi tyto druhy patří mateřská škola, základní škola, střední škola, konzervatoř, vyšší odborná škola, základní umělecká škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky. Dalšími druhy škol jsou speciální školy. Mezi druhy speciálních škol patří mateřská škola pro zrakově postižené, základní škola pro zrakově postižené, střední škola pro zrakově postižené, konzervatoř pro zrakově postižené; mateřská škola pro sluchově postižené, základní škola pro sluchově postižené, střední škola pro sluchově postižené; mateřská škola pro hluchoslepé, základní škola pro hluchoslepé; mateřská škola při zdravotnickém zařízení, základní škola při zdravotnickém zařízení, základní škola speciální při zdravotnickém zařízení; mateřská škola pro tělesně postižené, základní škola pro tělesně postižené, střední škola pro tělesné; mateřská škola logopedická, základní škola logopedická; mateřská škola speciální, základní škola praktická, základní škola speciální, odborné učiliště, praktická škola; základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení, základní škola pro žáky se specifickými poruchami chování. Do speciálních škol chodí děti, žáci a studenti se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto děti, žáci a studenti mohou mít různé druhy zdravotního postižení. Dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách dělíme zdravotní postižení do několika skupin a to do zrakového postižení, sluchového postižení, mentálního postižení, tělesného postižením vnitřního postižení, řečového postižení, kombinovaného postižení a dále také do těchto skupin patří duševní nemoci, senioři a rodiče dětí se zdravotním postižením. Tato jednotlivá zdravotní postižení charakterizuji později v bakalářské
|
host ::
RSS.